Bacha, štěně!

15. prosince 2017 v 12:00 | Lau.Ra |  Děti také jednou vyrostou
Chránit děti před zuřivou potvorou v podobě psa je samozřejmě v pořádku, ale je v pořádku, když matky děsí své ratolesti štěnětem? Bacha, to zuřivé štěně tě roztrhá na kusy a je potřeba se od něj držet dál!

Moje matka mi vyprávěla, jak ze mě byla na prášky vždy, kdy jsme šly po venku a pokaly psa. Já se k němu pokaždé hrnula s otevřenou náručí a bylo mi jedno, jestli to byl malý jezevčík, nebo německý ovčák, který měl co do kohoutku výš než já. Psy jsem od jakživa milovala a miluju je do denška (vyjma čivav a podpobných náhražek psů) a konečně i ve svém životě mám svého pejska. S manželem jsme si pořídili stafordšírského bullteriéra, po kterém jsem vždycky toužila. Věděli jsme, že pro naše okolí to asi nebude lehké, ale rozhodně jsme nečekali, že se budeme potkávat s tím, s čím se setkáváme.

Sice BULL v názvu asi vyvolá u každého myšlenku, že se jedná o bojové plemeno (stafbull

je tak bojové plemeno, že se v Anglii nazývá Nanny dog Smějící se), ale že i štěně vyvolá děs, je pro mě novinka. Manžel se nedávno venku potkal s matkou dvou dětí. Jedno z těcho dětí dostalo hysterický záchvat, když naše štěně vidělo a matka ochranitelka na mého manžela začala řvát, že její dítě bude mít z toho psychické trauma. Jako ze štěněte? Vážně?
Tohle byl jeden z těch extrémnějších případů, ale sama jsem se setkala s tím, že dítě už z dálky naše plandavé štěně uvidělo a strachy zdřevěnělo. Ani rodič s ním nebyl schopen pohnout.
Chápu, že každý máme z něčeho strach, i když to nemá přímou spojistost se špatným zážitkem (u mě to jsou například pavouci, uzavřené prostory nebo výšky), ale nedokážu si představit žít ve světě, kde se dítě bojí štěněte. A co taková krvelačná kočkovitá šelma? Koťata v tom případě musí být naprosto děsivá Smějící se

Když jsme si pořizovali psa, přečetli jsme pár knížek o výchově, růstu a potřebách. Ve všech publikacích se psalo o socializaci. Jak je velmi důležité, aby se pejsek už v ranném věku (do 16 týdne života) seznámil s co možá nejvíce podněty, které ho můžou v životě potkat. Já s ním třeba jela autobusem, vzali jsme ho s manželem do ZOO, aby se seznámil i s jinými pachy, než co zná z domu a dodnes mu vše, co držím v ruce dám očuchat, aby příště věděl, co to je. Je super, že u pejska se na socializaci hodně lpí a každá kniha, či chovatel vám řekne, jak je to pro jeho dospělý život nesmírně důležité. Já se ale ptám - je něco takového i v příručkách pro rodiče?

Pokud ano, spousta rodičů v tom případě na to nebere ohledy a snaží se dítě stranit naprosto všeho, jen aby se nespálilo. Ale co budou dospělé děti jednou dělat, až je rodiče přestanou držet za ručičku? Opravdu je správné, aby rodič neukázal dítěti, co je to štěně? Nebo hůř, mu vykládal jak se od štěňat musí držet dál?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama